Zatím nikdo nehodnotil.
Rozhledna je volně přístupná.
Bezplatný vstup.
Materiál | zdivo |
---|---|
Počet schodů | 112 |
Výška | 12 metrů |
Zpřístupnění | 1. 1. 1893 |
Město Beroun se může pochlubit hned dvěma rozhlednami. Kromě vyhlídkové věže na Městské hoře lze navštívit i cihlovou rozhlednu na vrcholku Dědu (492 m), který je od centra města vzdálen asi 4 km. Návrh na její stavbu padl na schůzi berounského KČT v roce 1891. Plánová věž se měla stát zakončením značené turistické trasy z Berouna na Děd. Díky spolupráci s místním okrašlovacím spolkem byla 12 metrů vysoká věž navržená stavitelem Dudou dokončena v roce 1893, a to v rekordním čase 4 měsíců (základní kámen položen 1. května). Vyžádala si celkové náklady 3000 zlatých (a to si ještě KČT musel na stavbu peníze půjčit) a na její stavbu se spotřebovalo kolem 25 tisíc královodvorských bílých cihel. Výhled, který nabídla poprvé návštěvníkům dne 17. září 1893, byl úchvatný. Vždyť při dobré viditelnosti bylo možné spatřit i Říp nebo Milešovku. Slavnostní otevření tehdy doprovodil velkolepý ohňostroj a projevy hodnostářů na cimbuří. Rozhledna si zároveň vysloužila jeden primát. Byla totiž první rozhlednou, kterou postavil KČT. Kousek nad vchodem na vyhlídkový ochoz stojí na pamětní desce toto: „Zbudováno roku 1893 odborem Klubu českých turistů a Spolkem okrašlovacím v Berouně, přispěním Klubu českých turistů v Praze a četných příznivců. Výška 504 m. nad mořem.“ Hned po svém otevření se věžička stala vyhledávaným cílem turistů nejen z blízkého kraje. Zároveň však díky odlehlejší poloze přitahovala i pozornost vandalů. Situace se dokonce vyhrotila natolik, že v roce 1914 vypsal KČT odměnu za jejich dopadení. Věž byla uzamčena a klíč si bylo možné vypůjčit v hájovně pod rozhlednou ve směru na Křivoklát. V roce 1954 přešla rozhledna - jako většina majetku bývalého KČT - do národního podniku Turista, od roku 1957 pak na ČSTV. V průběhu období totality zájem o rozhlednu na Dědu upadal a výhled byl postupně znemožněn okolními stromy (původně holý vrch byl později zalesněn), což dokumentovaly i záběry z roku 1998 v prvním dílu televizního seriálu „Rozhlédni se, člověče“. Naštěstí byl v roce 2001 po dohodě s místní lesní správou vykácen severním směrem pruh lesa, takže byl umožněn výhled alespoň Křivoklátskou vrchovinu. Díky dalšímu pozdějšímu kácení (zřejmě rok 2014) došlo k otevření výhledu jižním směrem na Králův Dvůr. Při restitucích v devadesátých letech požadoval KČT její navrácení. Bylo však zjištěno, že po dostavění nebyla rozhledna vůbec zanesena do pozemkové knihy a stala se tak majetkem státu. V roce 2013 byla podle občanského zákoníku označena za opuštěnou a přešla do vlastnictví města Beroun, které provedlo její drobnější opravy.