Rozhledna Erbenka se tyčí na menším návrší Brand (420 m) za posledními panelovými domy ústeckého sídliště Dobětice . Jedná se o menší nenápadnou kamennou stavbu, která však skrývá bohatou minulost. První 20 metrů vysoká rozhledna zde byla postavena stavitelem Alwinem Köhlerem roku 1889. Měla kamennou podezdívku, na níž byla dřevěná konstrukce pokrytá šindelem a byla pojmenována po císaři Fr. Josefu I. U jejího zrodu stál ústecký Spolek pro České Středohoří a Krušné Hory (založený r. 1883). Věž však sloužila turistům jen 9 let. Za prudké zimní bouře na počátku roku 1898 se její dřevěná část zřítila. Rok nato zde byla vztyčena stejným stavitelem rozhledna nová – trámová, aby lépe odolala větru. Vydržela však jen 5 let. V roce 1903 ji strhla vichřice. I přesto rozhledna tvořená kamennou podezdívkou sloužila dále. V roce 1911 do ní ale uhodil blesk a zničil i tuto stavbu. Další rozhledna byla na Brandu postavena až v roce 1933 stavitelem Köckertem , opět z podnětu spolku ústeckých turistů. Tehdy nechali 8 metrů kamennou věž přejmenovat na Erbenovu vyhlídku na počet svého někdejšího předsedy a zároveň ředitele ústecké spořitelny Alexandera Erbena (Alexander Erben Warte ). Stalo se tak v roce půlstoletí trvání tohoto spolku. Ve stejném období stačili jeho členové vybudovat další rozhledny – na Větruši , na Nakléřovské výšině a v rozvalinách hradu Blansko. Erbenova rozhledna byla volně přístupná, což se postupně projevovalo i na jejím stavu, který zhoršovali vandalové. Dlouhá léta o ní nikdo nepečoval, až ji v roce 1981 ve svém volném čase opravili turisté z ústeckého oddílu Spartak za materiální podpory ústeckého Techniasportu a finanční pomoci komise cestovního ruchu. Drobnější opravy proběhly i v 90. letech. V té době se také zhoršoval výhled na město v souvislosti s výškou okolních stromů. Naděje na řešení tohoto stavu svitla v roce 2001, kdy společnost Eurotel chtěla nedaleko rozhledny postavit svůj vysílač, přičemž městský obvod Severní Terasa si dal jako podmínku výstavby tohoto vysílače opravu a navýšení rozhledny nebo umístění nového vyhlídkového ochozu právě na plánované konstrukci. Nakonec však z plánů díky ochránců přírody sešlo. Snahy o rekonstrukci a navýšení rozhledny vyústily v roce 2004 do předložení dvou projektů k diskuzi. Jednalo se jednak o plán ústeckého arch. Ladislava Havlíka z Ateliéru AP na „historické“ zvýšení o kamennou nástavbu a projekt pražského arch. Libora Čížka z Ateliéru 6, který počítal s ocelovou nástavbou ve tvaru písmene „E“. Vedení městského obvodu Severní Terasa, na jehož území se stavba nalézá, původně uvažovalo o druhém, levnějším projektu za 600 tisíc korun. Ten však byl později zamítnut především z popudu místních občanů a pobočky KČT, kteří se v petici vyjádřili proti této variantě navýšení věže. Nakonec byla po jednání KČT s arch. Liborem Čížkem vybrána jedna z jeho pěti variant, které po předchozí dohodě vypracoval. Realizace navýšení o celkových 7 metrů proběhla během léta a podzimu 2006. Zvýšená rozhledna byla otevřena 15. října 2006 (část úprav proběhla ještě I po tomto datu). Náklady na celou akci vyšplhaly na 2,3 mil. Kč. V dubnu 2015 bylo opraveno dřevěné zastřešení rozhledny, neboť došlo k jejímu poškození silným větrem a zároveň bylo obnoveno noční osvětlení rozhledny, které poničili neznámí vandalové. Rozhledna rovněž získala webovou kameru. Rozhlednu provozuje Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-Severní terasa , majitelem je město Ústí nad Labem.