Kleť

Nejvyšší vrchol Blanského lesa Kleť (1 084 m) se může honosit jednou z našich nejstarších rozhleden. Již na počátku 19. století sem směřovaly kroky návštěvníků hledající vynikající kruhový rozhled. Kleť ovšem také sloužila pro účely vyměřovací a mapovací. Potřebu vystavět zde vyhlídkovou věž si tehdy uvědomil majitel zdejšího panství a velký cestovatel, kníže Josef Jan Schwarzenberg. Z jeho podnětu tu v letech 1822-1825 vystavěl architekt Jan Sallaba za téměř 5,5 tis. zlatých 18 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Zprvu však sloužila pouze vybraným hostům, knížecím návštěvám a kartografům, později měla i funkci hvězdárny. Až do roku 1872 stála na Kleti rozhledna zcela osamocená. Tehdy byl k věži přistavěn domek pro hajného, který nabízel turistům občerstvení a nocleh. V roce 1925 přibyla na vrcholu Tereziina horská chata. Její patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenbergu . V roce 1957 začala na Kleti výstavba 116 m vysokého vysílače o hmotnosti 214 tun, který zahájil svůj provoz o dva roky později. Vysílač získal i vlastní přezdívku, říkalo se mu " Bububu " (Bukurešť - Budapešť - Budějovice). Z počátku s ním totiž bylo počítáno pro Rumunsko, později pro Bulharsko, ale nakonec našel své místo u Budějovic. V roce 1967 začaly práce na výstavbě druhého vysílače o výšce 172 metrů. V letech 1958 - 1961 zde byla vybudována hvězdárna. V zimě i v létě je možné se na vrchol a zpět dopravit sedačkovou lanovkou, jejíž dolní stanice se nachází v Krasetíně . Lanovka překonává délku 1 752 m a výšku 383 m, turisty přepravuje již od roku 1961. V roce 1998 byla rozhledna a chata odkoupeny městem Český Krumlov za cca 4,5 mil. Kč od kaplického spotřebního družstva Jednota. Město však nemělo dostatek prostředků na nutné investice na opravy a údržbu chaty s rozhlednou a v roce 2005 prodalo areál na Kleti soukromému podnikateli panu Ladislavu Faktorovi, který následně chatu opravil a rozšířil. Pro turisty ji otevřel v červenci 2007. Posléze došlo na rozhlednu. Ta byla opravena v letech 2008 a 2009 firmou Vidox s.r.o. z Českého Krumlova podle projektové dokumentace pražské společnosti Murus, spol. s r.o. Po řadě drobných oprav se jednalo o první rozsáhlou rekonstrukci věže od jejího vzniku. Během ní byl odhalen například podpis na omítce psaný německým švabachem s datem 1847. Kromě nových podlah, omítek, rozvodů, trámů a speciálních ochranných nátěrů zdiva je uvnitř kamenné věže rovněž informační centrum a prostor pro výstavy. Návštěvník se může seznámit s expozicí o fauně a flóře v oblasti hory Kleť (u příležitosti 20. výročí založení CHKO Blanský les). Nový pohled nabízí původní okénka s vitrážemi, která byla do té doby zatlučená prkny. Otvory se neobjevují dokonce ani na nejstarších fotografiích. Nyní jsou ozdobou věže. Novinkovou službou pro návštěvníky je i dalekohled, nainstalovaný na vrcholu rozhledny. Na opravy za cca 10 mil.Kč přispěla z osmdesáti procent Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Věž byla opětovně turistům otevřena 4. července 2009. Dne 13. listopadu 2019 byl na rozhlednu vyzvednut Zvon svobody. Jedná se o 780kg vážící zvon původně pojmenovaný Václav, který byl v roce 2016 odlit z podnětu okruhu lidí kolem Nadace Charty 77 na památku prezidenta Václava Havla rakouskou firmou Grassmayr Glockengiesserei GmbH z Innsbrucku. Zvon měl být zavěšen do věže kostela sv. Havla na pražském Starém městě. Jelikož však nesplňoval detailní podmínky zadání, byl českou stranou odmítnut a následně vystaven v muzeu zvonů firmy Grassmayr. Vystaveného zvonu s českými insigniemi si shodou náhod všimnuli manželé Mitterovi, kteří začali vyvíjet snahy o jeho záchranu, neboť se plánovalo roztavení zvonu. Po dohodě s majitelem chaty a rozhledny na Kleti, který zvon odkoupil, nakonec došlo k jeho vyzvednutí právě na této rozhledně. Samotné zavěšení zvonu a instalaci vyzváněcího mechanismu provedl p. Rottner. Návrh ocelové konstrukce pro zavěšení zvonu připravil Ing. arch. Heteša.