Historickou rozhlednu na Rýzmberku u Kdyně nalezneme v místě, kde od 2. poloviny 13. století stával gotický hrad založený rodem Drslaviců . Jednalo se původně o pohraniční pevnost střežící zemskou stezku do Bavorska. Po několika změnách majitelů hradu byl Rýzmberk naposledy obýván rodem Gutštejnů . V roce 1620 byl dobyt katolickým vojskem, zkonfiskován a následně obýván pouze panskými úředníky a vojenskou posádkou. V roce 1641 byl podruhé dobyt – švédským vojskem – a zároveň tak poničen, že se stavba stala neobyvatelnou. Rýzmberk byl postupně opouštěn a měnil se ve zříceniny. V roce 1697 zakoupil od tehdejších majitelů – rodu Lamingenůz Albenreuthu - koutsko-trhanovské panství se zpustlým hradem Rýzmberk baron Jiří Jindřich ze Stadionu. Za hrabat ze Stadionu došlo po roce 1834 ke stavebním a parkovým úpravám hradního vrchu a k archeologickému průzkumu. Následně na hradě vystavěli majitelé známé výletní místo s kuželníkem, terasami či tanečním parketem a mezi roky 1847 a 1848 na bývalém třetím nádvoří hradu novou neogotickou rozhlednu. Rýzmberk patřil rodu Stadionů do roku 1908, kdy vymřeli po meči. Od roku 1934 jej do nájmu získal Klub českých turistů z Kdyně (nechal zde vybudovat dřevěný divadelní amfiteátr), v roce 1947 pak přešel hrad do vlastnictví Klubu. Až do roku 1953 byl Rýzmberk obsazen vojskem a pro turisty nepřístupný. V té době již rozhledna potřebovala opravu a ochoz byl značně poškozen. Pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty Sokol Kdyně se v roce 1974 začalo s opravou zchátralého objektu. V roce 1991 byl hrad vrácen kdyňskému odboru KČT a po dalších nezbytných úpravách byla rozhledna znovu opravena a zpřístupněna.