Návrší Šibeník nad Novým Hrádkem na Náchodsku přitahovalo zájem pro svůj panoramatický výhled již ve středověku. Vrch, na kterém byla původně umístěna šibenice, byl využíván jako varta , místo pro vojenskou hlídku, která signalizovala blížící se vojska do českých zemí. O staletí později, v období před 2. sv. válkou, existoval záměr vystavět na Šibeníku , v turistických průvodcích označovaný jako místo dalekých výhledů, turistickou chatu. Projekt počítal s poměrně velkoryse pojatým objektem, který zahrnoval restauraci, dvě turistické noclehárny a 28 pokojů pro hosty. V té době nakonec na Šibeníku vzniklo „jen“ několik betonových bunkrů československého předválečného opevnění. Novodobá rozhledna na Šibeníku vznikla v roce 2020 přestavbou původního tubusu zaniklé větrné elektrárny. Její vznik sahá do roku 1995, kdy zde nechal soukromý investor Stanislav Tošovský postavit za zhruba 40 mil. Kč čtyři větrné turbíny o celkovém výkonu 1600 kW. Výška každé z nich dosahovala cca 32,5m, se vztyčenou lopatkou větrné růžice téměř 50m. Při tehdejších výkupních cenách elektrické energie se předpokládala návratnost investice nejdříve za čtrnáct let. O provoz větrné elektrárny se starala firma Alvyen , s.r.o. (s většinovým podílem výše uvedeného investora). Krátce poté, co byl spuštěn její testovací provoz, se však začaly množit stížnosti místních obyvatel na její nadměrnou hlučnost. Opakovaná měření následně skutečně prokázala nadlimitní hodnoty hluku v nočních hodinách. Zkušební provoz byl proto po několika měsících zastaven, a to i díky poruchám na technologické části. Tu dodala společnost Ekov Frýdek-Místek jako prototyp označený EKOV 400. Jednalo se však o provozně neodzkoušenou technologii s řadou nedostatků, které se projevovaly již během montážních prací. V roce 1997 tato společnost zkrachovala, a tak veškeré reklamace nebylo možné uplatnit. Brzy zanikla rovněž společnost provozovatele Alvyen , s.r.o. V roce 1999 převzala větrný park Východočeská energetická, a.s. Provedla zde sice některé úpravy, jenže s příchodem nového tisíciletí už hygienické limity pro hlučnost nedovolily provoz vůbec. Navíc případný provoz by nebyl zcela rentabilní. Nikdy nezkolaudované větrníky, které se nedostaly ani do běžného provozu, tak byly definitivně odstaveny. V roce 2006 přešel nefungující větrný park pod ČEZ Obnovitelné zdroje. Společnost se záhy rozhodla větrníky odstranit a v lokalitě vystavět jediný (typu Enercon E70) o výkonu 2 MW, výšce 85m a délce listu 35,5m. Projekt sice na podzim 2009, i přes odpor v té době nově založeného sdružení Šibeník , prošel posouzením vlivu na životní prostředí EIA, avšak omezení obsažená v závěrech šetření způsobila, že by se projekt stal neekonomickým a tudíž nerealizovatelným. Z toho důvodu firma od záměru odstoupila. V listopadu 2012 nechala tři ze čtyř větrníků demontovat a sešrotovat. Zcela odstraněny byly rovněž několikatunové základové desky. Některé části elektrárny společnost převezla do informačního centra Obnovitelné zdroje sídlící v budově malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové. Poslední zbylý větrník byl včetně okolních pozemků a budovy trafostanice prodán za částku 350 tis. Kč městysu Nový Hrádek, jehož představitelé projevili zájem zbylý tubus přeměnit v budoucnu na turistickou rozhlednu a sousední provozní budovu na informační centrum. V létě 2014 vyhlásil městys Nový Hrádek a Společnost Petra Parléře, o.p.s. soutěž „Cena Petra Parléře 2014“ o zpracování architektonického návrhu revitalizace větrné elektrárny na Šibeníku a její transformace na rozhlednu. Odborná porota pak v září 2014 vybrala z 21 podaných návrhů ten vítězný, jehož autorem byl ing. arch. Pavel Suchý (připraveno ve spolupráci s ing. arch. Petrem Bouřilem) z pražské ABM architekti, s.r.o. Hned zpočátku bylo zřejmé, že úprava tubusu na turistickou rozhlednu bude vyžadovat nemalé finanční prostředky, které městys Nový Hrádek nemohl ze svého rozpočtu zajistit. Z toho důvodu byl záměr zařazen do rozsáhlého Po zpracování projektové dokumentace na rozhlednu na Šibeníku firmou ABM architekti, s.r.o. v roce 2015 vybral městys Nový Hrádek dodavatelskou stavební firmu až na třetí pokus v prosinci 2019. Vybudování rozhledny, informačního centra a nedalekého parkoviště provedla firma Průmstav Náchod, s.r.o. (ve spolupráci se subdodavatelem - zámečnickou firmou Kaden -Holding, s.r.o. z Náchoda ) za celkem 16,5 mil. Kč vč. DPH. Oficiálně došlo k otevření rozhledny v úterý 22. prosince 2020, ke zpřístupnění informačního centra, na jehož vybavení přispěla Nadaze ČEZ částkou 300 tis. Kč., v průběhu jara 2021. Od 13. kvvětna 2021 je stavba zapsána v České knize rekordů jako první rozhledna vzniklá z větrné elektrárny. V září 2021 pak rozhledna získala Cenu ministryně pro místní rozvoj v soutěži Komunální projekt roku 2021, jejímž vyhlašovatelem bylo vydavatelství Profi Press s.r.o. spolu s redakcí časopisu Moderní obec. O dva měsíce později pak stavba obdržela v soutěži Česká cena za architekturu (vyhlašuje Česká komora architektů) Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží.