Zatím nikdo nehodnotil.
Neznámá otevírací doba.
www.rozhlednasvatobor.cz
Bezplatný vstup.
Materiál | kámen |
---|---|
Počet schodů | 182 |
Výška | 32 metrů |
Zpřístupnění | 1. 1. 1934 |
Hora Svatobor (845 m. n. m.) se majestátně tyčí nad Sušicí a z jejího vrcholku shlíží na toto městečko na Otavě tři vysoké věže. Kromě masivní betonové věže a příhradové ocelové konstrukce, které slouží přenosu tv. signálu a telekomunikacím, můžeme nalézt na nejvyšším místě Svatoboru také 32 metrů vysokou kamennou rozhlednu. U jejího zrodu stály dvě spolupracující organizace – sušická pobočka KČT (založená v r. 1890) a Okrašlovací jednota Sušice. První kroky byly uskutečněny v roce 1894, kdy se oba spolky dohodnuly na výstavbě věže na Svatoboru. Začaly se pořádat veřejné sbírky, veškeré svoje peníze do projektu vložila právě Okrašlovací jednota Sušice. Díky vstřícnému přístupu majitele panství Hrádek-Desfours byl získán potřebný pozemek na vrcholku hory. Zcela zdarma byl arch. Vratislavem Pasovským (tehdejší předseda KČT) vypracován projekt, který počítal s 25metrů vysokou kamennou věží. Její realizací byl v roce 1895 pověřen sušický stavitel Rudolf Mirvald. Výstavba věže byla narušena nejen finanční situací, ale i technickými problémy (dovoz materiálu) a nepřízní počasí. Budování rozhledny se postupně protáhnulo až na 4 roky a náklady na ni dosáhly skoro 4 tisíc zlatých. Přesto si ještě turisté museli na zpřístupnění počkat, neboť další 2 roky se stavěla přilehlá turistická útulna. Přáním odboru KČT totiž bylo předání obou objektů veřejnosti najednou. Stalo se tak 8. září 1900. Svatoborská rozhledna označovaná jako „Sušický maják“ měla tvar komolého kuželu zakončeného cimbuřím. V roce 1906 byla její vrcholová část zastřešena, aby chránila návštěvníky před větrem a deštěm. Jenže osud rozhledny se začal pomalu naplňovat. Již po několika letech provozu se začala naklánět k severovýchodu vinou nesourodého podloží. Její vychýlení dosáhlo více než 1 metr a ve zdivu se začaly objevovat trhliny. Věž sice byla stažena ocelovými pásy, ale její stav se zhoršoval, až byla na počátku 30. let uzavřena. Město i KČT sice počítalo s opravou věže, jenže podle posudku odborníků měla být věž zbourána. Demolice rozhledny měla být dokonce nafilmována, ale 4. května 1934 se při přípravných pracích zřítila sama. Poškozená útulna byla zlikvidována o čtyři dny později. Pouze několik dní poté, 10. května 1934, se započalo s výstavbou nové rozhledny a chaty. Ač se původně přemýšlelo o rozhledně železné, měla na Svatoboru vyrůst opět věž kamenná. Její realizací byl pověřen arch. Jan Houra (později navrhl rozhlednu na Javorníku) a to podle původního projektu Vratislava Pasovského. Náklady na stavbu rozhledny činily 100 tisíc Kč a financoval ji KČST, město Sušice, místní spořitelna a další menší dárci. Slavnostní otevření 32metrů vysoké věže proběhlo 12. srpna 1934 za velkého zájmu veřejnosti. O rok později byla otevřena nová turistická chata, která slouží návštěvníkům dodnes. Během druhé světové války sloužila chata na Svatoboru jako zotavovna pro německé děti. Od padesátých let až do roku 1970 areál okupovali vojáci. Poté jej vlastnil SSM, a to až do sametové revoluce v roce 1989. V současné době rozhlednu vlastní město Sušice, které chatu s věží postupně opravuje (např. v roce 2007 byla předělána kuchyně a WC, proveden byl nový vrt z důvodu nedostatku vody, v roce 2008 získala rozhledna nové zastřešení poškozené orkánem Kyrill z předchozího roku). Provoz zajišťuje soukromý nájemce. Dalších oprav se rozhledna dočkala v dubnu 2015, kdy byl zrekonstruován vyhlídkový ochoz.