Historie rozhlížení z kopce Besedná u Chotilska (okres Příbram) sahá do 20. let minulého století. Tehdy zde byla podle architektonického návrhu Bedřicha Adámka vybudována a dne 11. července 1926 slavnostně otevřena dřevěná 22m vysoká rozhledna ve tvaru husitské hlásky. Své jméno získala po zdejším rodákovi, filozofovi a politikovi Františku Drtinovi, který pro výstavbu rozhledny uspořádal veřejnou sbírku. Částkou 10 tis. korun do této sbírky přispěl také prezident T. G. Masaryk. Pozemek, na kterém se rozhledna nacházela, věnovali manželé František a Josefa Petřinovi z Křeničné . Rozhledna se záhy stala oblíbeným cílem turistům. V roce 1967 však musela být pro celkovou zchátralost a nezájem úřadů o připomínku Františka Drtiny stržena. O obnově rozhledny na Besedné se hovořilo již od 90. let minulého století (v roce 1996 byl dokonce založen přípravný výbor za obnovu rozhledny). Původně mělo jít o 15 metrů vysokou dřevostavbu, později se zvažovala varianta výstavby kovového vysílače s vyhlídkou ve spolupráci s mobilními operátory. Později byt připraven i projekt včetně vybudování naučných stezek, ale žádost o dotaci na tuto akci skončila nezdarem. Záměr obce Chotilsko i Občanského sdružení Veselý vrch, které za účelem stavby rozhledny vyhlásilo veřejnou sbírku, byl nakonec realizován v roce 2014, kdy byla na Besedné vztyčena dřevěná rozhledna podle projektu Ing. Jiřího Ondřicha z Vimperka . Obdobný typ rozhledny byl již přitom v minulosti vybudován na Šumavě na vrcholu Boubína, ovšem bez zastřešení. Významnou dotaci na stavbu poskytnul Evropský fond pro regionální rozvoj v rámci ROP NUTS 2 Střední Čechy, a to ve výši 80% celkových nákladů, které činily zhruba 3 mil. Kč (zbylou částku uvolnila obec Chotilsko). Realizace se chopila firma Teplotechna Ostrava, a.s. Slavnostně se nová věž otevřela turistům v předvelikonoční sobotu 4. dubna 2015 jako součást 7. ročníku pochodu Mrskni sebou na Besednou . Prof. PhDr. František Drtina (1861-1925), filozof, pedagog, politik a velký vlastenec, je rodákem z nedalekého Hněvšína . Jako člen České strany pokrokové byl společně s T. G. Masarykem v letech 1907-1911 poslancem říšské rady ve Vídni. Po vzniku samostatného Československa zasednul v Národním shromáždění. Působil rovněž jako státní tajemník na Ministerstvu školství a národní osvěty. Stál u zrodu časopisu „Vltavské proudy", podporoval Vltavský komitét a jiné aktivity v tomto kraji. V roce 2002 byla na jeho domě z podnětu obce Chotilsko odhalena pamětní deska.