Sokolovský vrch Hard (původně též Hartenberg nebo Hartberg , 466m) má velmi bohatou historii, co se týče staveb zde zbudovaných a určených nejenom k výhledu. Nacházelo se zde popraviště, později hřbitov (dnes přesunutý asi o 100 metrů na východ) a střelnice, v 19. stol. tu byl vybudován vyhlídkový altán nazývaný Prašná věž ( Pulverturm ). Ten však postupem času tak zchátral a zarostl stromy, že se místní okrašlovací spolek v roce 1907 rozhodl vybudovat na Hardu vyhlídkovou věž. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech o celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Vrchní dřevěná část rozhledny dlouho nevydržela a musela být později snesena. V roce 1933 vznikl z torza věže památník obětem 1. sv. války s pietní síní a pětimetrovou bronzovou sochou od sokolovského umělce Tony Schöneckera (1893 – 1979). Podle původní interpretace mělo jít o sochu ducha vojáka, který vystupuje z hrobu, má roztažené ruce a dívá se směrem k městu Sokolov. Později byla interpretována jako Kristus a mimo jiné porovnávána s podobnou sochou Krista Spasitele v Rio de Janeiru. Svou podobu si však památník dlouho neuchoval, socha byla snesena během 2. sv. války a zřejmě roztavena pro účely zbrojního průmyslu. Rozhledna v té době sloužila jako německé kulometné hnízdo. Dílo zkázy dokonalo dalších více než 50 let nezájmu, během kterých zůstalo na místě jen zchátralé a zarostlé torzo. Oživení místa nastalo až na přelomu tisíciletí, kdy byla věži díky plánům městského radního Martina Volného (zasloužil se mimo jiné i o opravu rozhledny na Zelené hoře u Chebu, věže hradu Hartenštejn nebo vyhlídek na zřícenině Andělská hora) vrácena její původní funkce i podoba (i když je nižší o 4 metry než její předchůdkyně). Realizaci obnovy rozhledny provedla společnost Jurica , a.s. Náklady na rekonstrukci, která trvala téměř rok, dosáhly výše 1,6 mil. Kč, z toho milion korun uhradilo MMR z programu pro podporu cestovního ruchu. Zbytek zafinancoval MěÚ Sokolov. Rozhledna byla znovu zpřístupněna 26. dubna 2001.